Předpokládá se, že krátkodobé hladovění může pomoci při léčbě mnoha nemocí, očistit tělo a dokonce snížit biologický věk. Je to opravdu tak?

Navzdory tomu, že tato praxe existuje již řadu let a někteří lékaři jednodenní půst obhajují, jsou výhody a nevýhody tohoto omezení nejednoznačné. Co vyvolává spory?

Celodenní hladovění

Pro mnohé z nás je půst (dokonce i jednodenní) skoro hrdinský čin. Vědci však tvrdí, že vývojově jsme přizpůsobeni tomu, abychom nějakou dobu nejedli. Naši dávní předkové neměli také každý den štěstí na lovu, a ti nedávní většinou pravidelně dodržovali půst.

V současné době se lidé často přejídají, jedí tedy mnohem více jídla, než je nezbytné pro to, abychom neumřeli hlady. Existuje mnoho diet jak se zbavit nadbytečných kil, ale právě jednodenní půst, podle mínění mnohých nadšenců, může zlepšit zdraví a prodloužit život.

Profesor medicíny Koda Mitsuo, známý svým výzkumem v oblasti hladovění, říká: „Pokud budete hladovět na konci každého týdne a správně půst zakončíte, bude to mít stejný účinek jako při dlouhodobém hladovění. Za šest měsíců nebo do roka budete viditelně zdravější.“

„Hladovění je pro mě stejně nezbytné jako oči, otevírá pohled do duchovního světa,“ tvrdil Mahátma Gándhí. Ježíš Kristus, Mojžíš, prorok Eliáš i Mohamed hladověli 40 dní. Buddha také držel půst dlouhou dobu před osvícením. Všeobecně se ví, že hladovějící praktikují jógu.

článek pokračuje na další stránce..

Zanech stopu

Please enter your comment!
Please enter your name here